Buď si bača nebo ovce
Vracím se ke psaní o pár měsíců později. Momentálně jsem zklamaná děním ve společnosti, obávám se, že historie se opakuje, lidé nejsou schopni zbavit se starých programů, které se samozřejmostí fungují zas a znova, jaký smysl má v současnosti můj život? To co jsem celý život budovala a tvořila pozbývá smysl. Jsem téměř bez přátel, bez lásek a když člověk nesouhlasí a nepodřídí se většině, automaticky se stává občanem druhé kategorie.
Buď si bača, nebo ovce a já ovce nejsem. Mám ráda svoje zdraví. Nechci být obětí farmaceutické mašinérie.
Ležela jsem ve vířivce a pozorovala hvězdy a myslela na to, proč je na jedné straně život tady na Zemi tak krásný a na druhé straně tak krutý.K čemu jsou ty nádherné voňavé květiny,hýřící barvami, velkolepá příroda s nádhernými zvířaty,jemný vánek, oblaka, modré nebe, slunce a mořský příboj? Ta se mísí s krutostí, týráním, vražděním.A ano, utíkám před člověkem.Neublíží mě příroda, neublíží mě zvíře,když se budu chovat tak jak vím..ublíží mě člověk.
Proč jeden člověk miluje, buduje a pečuje a další ničí, mučí, zabíjí, intrikuje a baví se tím?Jsem zklamaná, ztrácím naději, lidstvo nedělá kroky dopředu, to jen tak vypadá, dělá kroky dozadu a to se nemá dít.